Soudní dvůr Evropské unie nedávno vydal důležitý rozsudek ve věci C-520/21, který má významné důsledky pro spotřebitele uzavírající smlouvy o hypotečním úvěru. Rozhodnutí potvrzuje, že unijní právo umožňuje spotřebitelům, kteří mají smlouvu o hypotečním úvěru obsahující zneužívající ujednání, požadovat od banky náhradu, která přesahuje vrácení zaplacených měsíčních splátek.
Případ, který vedl k tomuto rozsudku, se týkal spotřebitele a jeho manželky, kteří uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru s Bankou M. v roce 2008. Tato smlouva stanovila, že úvěr bude indexován na švýcarský frank (CHF), a měsíční splátky budou placeny v polských zlotech (PLN) po směně na základě prodejního kurzu CHF. Spotřebitel tvrdil, že ujednání o směně, která určovala směnný kurz, jsou zneužívající, a proto smlouvu považoval za neplatnou. V důsledku toho podal žalobu proti Bance M. a požadoval náhradu, která by zahrnovala část zisku, který Banka M. získala díky těmto měsíčním splátkám.
Polský soud se obrátil na Soudní dvůr s otázkou, zda unijní směrnice o zneužívajících ujednáních a zásady efektivity, právní jistoty a proporcionality umožňují spotřebitelům po zrušení smlouvy o hypotečním úvěru požadovat náhradu nad rámec vrácení částek a zaplacení zákonných úroků z prodlení. Soudní dvůr vydal následující stanovisko:
- Důsledky neplatnosti smlouvy: Směrnice o zneužívajících ujednáních neupravuje explicitně důsledky neplatnosti smlouvy po odstranění zneužívajících ujednání. Tato otázka je na členských státech, ale pravidla musí být slučitelná s unijním právem a cíli směrnice. Je třeba umožnit spotřebitelům obnovit situaci, ve které by byli, kdyby smlouva nebyla zneplatněna, a zachovat účinnost ochrany stanovené směrnicí.
- Možnost spotřebitele požadovat náhradu: Soudní dvůr konstatoval, že spotřebitelé mohou po bankách požadovat náhradu přesahující vrácení měsíčních splátek. Tato možnost může banky odrazovat od včleňování zneužívajících ujednání do smluv, aby se vyhnuly finančním důsledkům.
- Stability finančních trhů: Soudní dvůr zdůraznil, že argumenty o stabilitě finančních trhů nejsou relevantní v rámci ochrany spotřebitelů. Banky musí organizovat svou činnost v souladu s relevantními směrnicemi.
Toto rozhodnutí Soudního dvora posiluje práva spotřebitelů v oblasti hypotečních úvěrů a zajišťuje, že banky nenesou výhody zneužívajících ujednání ve smlouvách. Spotřebitelé tak mají silnější pozici při ochraně svých zájmů při uzavírání hypotečních smluv.
