Ochranná známka Evropské unie (EUTM) je mocný nástroj, který vám zajistí jednotnou ochranu ve všech členských státech EU. Proces její registrace je však přísně regulován, aby nedošlo k omezování volné soutěže. Naše kancelář vám vysvětlí dvě hlavní překážky, které je nutné překonat: popisnost a pravděpodobnost záměny.
1. Co je vlastně ochranná známka? Základní požadavky
Ochranná známka může být tvořena jakýmikoliv označeními – slovy, jmény osob, kresbami, písmeny, číslicemi, barvami, tvarem výrobku nebo zvuky.
Aby mohlo být označení zapsáno, musí splňovat dvě klíčové funkce:
1. Rozlišovací způsobilost: Musí být schopné odlišit vaše zboží nebo služby od zboží nebo služeb jiných firem.
2. Přesné vyjádření: Musí být v rejstříku vyjádřeno tak, aby bylo možné jednoznačně a přesně určit předmět ochrany (co přesně je chráněno).
Práva k ochranné známce se získávají zápisem. Pokud přihláška nesplňuje požadavky, úřad (EUIPO) ji odmítne.
2. Překážka první: Popisnost a nedostatek rozlišovací způsobilosti
Registrace může být zamítnuta na základě tzv. absolutních důvodů, kam spadá nedostatek rozlišovací způsobilosti.
A. Problém popisnosti (Descriptiveness)
Popisné označení je takové, které okamžitě informuje veřejnost o povaze zboží nebo služeb, pro které je požadována ochrana.
Popisná je známka, pokud se týká:
• Druhu, kvality, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo jiných vlastností zboží či služeb.
• Vztah mezi pojmem a zbožím musí být dostatečně přímý, specifický, konkrétní a pochopitelný bez dalšího přemýšlení.
Pokud je slovní známka shledána popisnou pro účely je z tohoto důvodu nutně zbavena jakékoli rozlišovací způsobilosti.
Příklady, kdy nastává popisnost:
• Kombinace popisných slov: Pouhé spojení prvků, které jsou samy o sobě popisné, zůstává popisné, pokud není zavedena neobvyklá variace ve smyslu nebo syntaxi.
• Zkratky a zkomoleniny: Zkratky popisných výrazů jsou popisné, pokud je příslušná veřejnost (ať už obecná nebo specializovaná) rozpozná jako shodné s plným popisným významem. Zkomoleniny (misspelling) nemusí nutně změnit popisný charakter.
• Cizí jazyky: Zkoumání absolutních důvodů není omezeno pouze na národní jazyky EU. Dokonce i velmi základní anglické pojmy mohou být pochopeny v celé EU (např. „forever“, „baby“, primární barvy).
B. Jak přidat rozlišovací způsobilost?
Označení, které je samo o sobě popisné nebo nerozlišující, může být zachráněno kombinací s dalšími prvky, které jej pozvednou nad minimální úroveň rozlišovací způsobilosti (tzv. Figurativní práh).
• Stylizace: Stylizace písma (font), interpunkce nebo neobvyklé uspořádání slov (např. svisle) obvykle nestačí k tomu, aby propůjčily znaku minimální rozlišovací způsobilost. Grafické prvky musí mít dostatečný dopad na celkový dojem, aby odvedly pozornost spotřebitele od popisného významu.
• Tvary a barvy: Základní tvary nebo kombinace základních tvarů jsou nedistinktivní. Tvar musí významně vybočovat z normy nebo zvyklostí v daném odvětví.
C. Získaná rozlišovací způsobilost (Sekundární význam)
Pokud je známka zamítnuta z důvodu nedostatku inherentní rozlišovací způsobilosti, popisnosti nebo obvyklosti, může být zapsána, pokud získala rozlišovací způsobilost v důsledku jejího používání.
To znamená, že ačkoli známka postrádala rozlišovací způsobilost na začátku (ab initio), alespoň významná část relevantní veřejnosti ji začala vnímat jako identifikátor původu zboží nebo služeb konkrétního podniku. Důkazem o získané rozlišovací způsobilosti mohou být publikace, noviny, časopisy nebo úryvky z knih, jejichž důkazní hodnota závisí na tom, zda jsou výsledkem nezávislého, objektivního průzkumu.
3. Překážka druhá: Pravděpodobnost záměny (Likelihood of Confusion)
Pokud vaše označení splní všechny absolutní důvody (tj. je dostatečně rozlišující a nepopisné), nastupuje přezkum relativních důvodů, tedy pravděpodobnosti záměny se staršími ochrannými známkami (čl. 8 EUTMR).
A. Jak nastává záměna?
Známka se nezapíše, pokud pro její shodnost nebo podobnost se starší ochrannou známkou a shodnost nebo podobnost zboží či služeb existuje pravděpodobnost záměny veřejností.
Pravděpodobnost záměny zahrnuje i pravděpodobnost asociace (že si spotřebitelé značky spojí).
1. Dvojitá identita: Pokud je vaše označení shodné se starší známkou a zboží/služby jsou shodné, jde o absolutní porušení, a není třeba prokazovat pravděpodobnost záměny.
2. Podobnost: Záměna nastává, pokud si spotřebitelé kvůli podobnosti znaků myslí, že zboží pochází ze stejného podniku nebo z ekonomicky propojených podniků.
B. Celkové posouzení známek
Posouzení záměny je vždy globální a musí být založeno na celkovém dojmu, který známky vyvolávají, s přihlédnutím k jejich dominantním a rozlišujícím složkám.
• Vliv starší známky: Vyšší rozlišovací způsobilost starší známky (ať už inherentní, nebo získaná dobrou pověstí/reputací) znamená širší ochranu.
• Vliv slabých prvků: Shoda v prvku, který nemá žádnou nebo jen malou rozlišovací způsobilost (např. popisné slovo nebo generický obrázek), má tendenci snižovat stupeň podobnosti.
• Zanedbatelné prvky: Prvky, které jsou v důsledku své velikosti nebo polohy nepostřehnutelné na první pohled, jsou s velkou pravděpodobností opomenuty (zveřejnění „by missako“ bylo téměř nečitelné).
• Relevantní veřejnost: Posouzení se provádí z pohledu relevantní veřejnosti, která může být široká veřejnost nebo specializovaná veřejnost. I když je pozornost specializované veřejnosti vyšší, nemusí to nutně stačit k registraci slabého označení.
Závěr
Úspěšná registrace ochranné známky EÚ je náročný proces vyžadující detailní znalost judikatury v oblasti popisnosti a komplexní posouzení rizika záměny se stávajícími právy.
Jsme připraveni vám poskytnout právní zastoupení před úřadem EUIPO (Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví) a zajistit, aby vaše přihláška splňovala nejen formální náležitosti, ale byla i strategicky silná, aby odolala námitkám a absolutním důvodům zamítnutí. Je v zájmu držitelů známek, aby jasně a přesně určili rozsah ochrany své značky.